úterý 10. ledna 2012
BÁSEŇ: Nesnesitelná lehkost bití...
Holeň svou tloukl jsem
dubovou holí
teď se sám sebe ptám:
proč to tak bolí?
Lýtka svá nechal jsem
ohlodat mrožem
trpím teď víc než po
bodnutí nožem
Bil jsem se do hlavy
dlažební kostkou
pomalu stávám se
fyzickou troskou
Propích jsem břicho si
poolovým tágem
za chvíli schůzku mám
se saprofágem
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Jakube, já ti tleskám takřka vstoje! Myslím, že pan Kundera bledne závistí. Tvůj blogísek se stává se svojí špičkovou kvalitou tím nejžádanějším, co lze na českém internetu najít. Škoda jen, že netvoříme stránky spolu. To by šly weby jako Google, Seznam a další do kytek...
OdpovědětVymazatNa první pohled povrchní lyrika, na druhý pohled mohutný významový přesah. Nihilisticko-dekadentní existencialismus. Modernisticko-plíhalovský dadaismus. Vidlácká poezie. Extáze. Duševní orgasmus.10/10
OdpovědětVymazatJak vy mi lichotíte.. Ohromné povzbuzení do další práce. Díky!
OdpovědětVymazatHele, ale jak je možný, že tento příspěvek taky nemá tag "obezita"? Když nic jiného, tak saprofág se stane obézním...
OdpovědětVymazat