středa 11. ledna 2012

BÁSEŇ: Balada o Míle, Jiljím a hlíně




Proč opět poezie? Je nejméně náročná na čas, kterého se mi momentálně nedostává... Nuže:

Balada o Míle, Jiljím a hlíně




Milý Jiljí, ty jsi pil?
         Nepil Mílo, zas nešil.


Milý Jiljí, myl sis pyj?
         Jistě Mílo, pyj jsem myl.


Dobrou Jiljí, já už spím.
         Dobře Mílo, já pojím.


Nejez Jiljí, zbav se kil.
         Zase Mílo? Fakt, nešil...


Ne že Jiljí sníš mi jíl...
         Nejsem blázen, jíl nejím.


Míla už spí, Jiljí dí:
         Copak já sním? Já nevím...


Není zbytí, nic není:
         Uzme rýč a nelení


Jiljí vstal, pak Jiljí ryl
         Každý asi pochopil...


Jiljí jal se jíst jí jíl
         Nyní Jiljí jí jíl jí




Já věděla! Jíl mi jíš!
         Sakra, Stará... Ty nespíš?


         
         

2 komentáře:

  1. Štítek "obezita" zaručuje kvalitu a u této básně je tomu nejinak. Tos fakt vymýšlel sám? Dobrý hele! Když nemůžu tvůj blog porazit, budu ho muset koupit.

    OdpovědětVymazat
  2. Sám. Ale problematika Jiljího, jenž si pochutnává na zemině, mi zaměstnávala mysl už delší dobu.
    Koupit ho můžeš, ale já ještě chvíli počkám, dokud se jeho hodnota nenavýší.. Počítej tak s osmicifernou částkou. Bude to co nevidět.

    OdpovědětVymazat